Město Chrudim, jako největší akcionář VaK Chrudim a.s., nemá svého zástupce v představenstvu této společnosti. Je to poprvé od doby, kdy VaK Chrudim, a.s. vznikl. Co za tím vězí? Je to jednoduché. Chrudimští Piráti byli před volbami nejvíce slyšet. Netajili se názorem na fungování této společnosti, kdy je na ni přirozeným monopolem přisátá firma Vodárenská společnost Chrudim a.s. Obdobný názor panuje i napříč chrudimskou koalicí.

Vodárenská společnost Chrudim a.s. bude tak do roku 2030 nejspíš prodávat vodu na území bývalého chrudimského okresu. Má tedy velký finanční zájem, aby tato situace, kdy vlastníkem firmy jsou města a obce a provozovatelem soukromá firma, vytrvala i po roce 2030. Při dividendě 15-20 milionů korun ročně je to velmi dobrý byznys. Zde se dostáváme k jádru věci. Nová chrudimská koalice se už před volbami jasně vymezila proti tomuto modelu a volala po navrácení odprodané části firmy nazpět pod VaK Chrudim a.s. Nejspíše i proto nebyl dne 4. 6. 2019 během zasedání valné hromady zvolen zástupce města Chrudim do představenstva firmy VaK a.s. Svého jediného zástupce má město v dozorčí radě, přičemž bylo zvykem, že největší akcionář má alespoň jednoho zástupce v představenstvu a jednoho v dozorčí radě.

Jak ze zákulisních zpráv jasně vyplývá, schyluje se nyní k souboji dvou skupin s rozdílnými zájmy. První skupině se nelíbí stávající model distribuce vody v bývalém chrudimském okrese a je tvoří ji zejména Chrudim, ale také menší Prosetín, kde vnímají tuto neutěšenou situaci stejně. Druhá skupina hájící a ochraňující stávající model je soustředěna kolem Hlinska, Heřmanova Městce a jejich starostů, pana Krčila a pana Kozla. Ani jeden z nich na valné hromadě nebyl schopen uspokojivě odpovědět, jaká je jejich vize rozvoje firmy, jak přemýšlejí o situaci, která nastane po roce 2030, atp. A pro vedení společnosti je to jistě velmi důležitá část práce.

Nynější model dvou firem, tj. vlastníka a provozovatele vodovodů a kanalizací, není pro města a obce v bývalém chrudimském okrese ekonomicky ideální.

Jedním úhlem pohledu je, že část zisku z prodeje vody odchází na dividendách pryč a to doslova z našich kapes, namísto aby putovala do obnovy a rozvoje vodárenské sítě. Tím druhým je opravdu ztížený přístup k získávání dotací z EU a do budoucna z Ministerstva zemědělství. Tam, kde by obec mohla získat dotaci (řekněme na odkanalizování až do výše 85% nákladů), se nyní musí spokojit s maximálně 40% dotací. To je přímý důsledek současného modelu, kdy je firma vlastněná městy a obcemi a provozovatelem je soukromá firma.

Protože nyní větší balík akcií ovládá klika kolem Hinska, tak se do dozorčí rady VaK Chrudim a.s. nedostal náš chrudimský zastupitel a krajský předseda Daniel Lebduška. Ke své kandidatuře uváděl:

„Do dozorčí rady kandiduji, protože to je důležitá funkce a je protiváhou představenstva. Pravdou zůstává, že se ale jedná i o politickou trafiku. Uveďme si příklad: Nejlepší konzultanti v různých oborech mohou dostat například 2500Kč za hodinu své práce, ale za práci v dozorčí radě VaK Chrudim a.s. lze získat přes devět tisíc korun hrubého měsíčně. To mi přijde trochu přehnané, protože objem práce je totiž v řádu jednotek hodin. Jistě se dá pochybovat i o tom, zda v dozorčí radě a představenstvu sedí nejlepší konzultanti/odborníci. Proto bych se rád podíval na výši odměn představenstva a členů dozorčí rady. Já sám se, v případě zvolení, zavazuji, že nejméně polovinu své odměny budu pravidelně předávat ve formě podpory nějakému spolku, který v Chrudimi žádá o udělení grantu, či dotace.“

To, že Hlinsko nyní drží se svými spojenci větší balík akcií, lze vysledovat i podle toho, kam jdou investiční peníze z VaK Chrudim a.s. Pokud jste si již domysleli, že většina investic míří do měst hlinecké kliky, tak uvažujete správně. Na rok 2019 je naplánováno hned několik projektů, všechny jsou v okolí Hlinska, Heřmanova Městce a Luže.

Proč zejména hlinecký starosta tak vehementně hájí zájmy firmy, o které by se dalo říct, že je žába na prameni? Asi jen čas ukáže jeho motivace.